Vytvoření domova mimo domov

Mnoho lidí zná nepříjemný pocit, když se ocitnou na neznámém místě. V takové situaci hledáme pohodlí, které nám připomíná domov a dává nám pocit, že nejsme sami. Poskytnout toto pohodlí pacientům, kteří cestují za lékařským ošetřením, nemusí být vždy snadné, ale vždy se vyplatí udělat něco navíc, aby se cítili jako doma.

Anglicky nemluvící teenagerka, která ve Spojených státech pobývala tři měsíce, aby se několikrát týdně podrobila lékařskému ošetření, bydlela u své tety. Její rodina se obávala, že nebude schopna navázat kontakt s tetou nebo anglicky mluvícími dospívajícími o otázkách, které jsou pro ni důležité, a tak Colpitts kontaktoval místního dospívajícího, který hovořil jazykem pacientky. Tým Colpitts se s oběma dospívajícími domluvil, že si budou třikrát týdně telefonovat, jen tak si povídat o životě a užívat si konverzaci.

Stejně jako jazyk je i jídlo významnou součástí kultury. Rodina, která přijela do New Yorku ze země v jižní Asii, neuměla anglicky, a tak jim Colpittsová zajistila tlumočníka, který se s nimi po příletu setkal na letišti a odjel s nimi do hotelu, aby jim pomohl s ubytováním. Tlumočník našel poblíž hotelu obchod s potravinami, který prodával potraviny pocházející z jejich země, a pravidelně rodinu navštěvoval, aby koordinoval dodávky potravin z obchodu do hotelu. V tomto případě je přístup ke známým potravinám ceněným komfortem. Někdy však pacienti potřebují specifické druhy potravin, aby vyhověli dietním omezením. V podobné situaci, která se týkala rodiny ze severoafrické země, byl Colpitts schopen vyhledat obchod s potravinami se specializovanými produkty a zajistit, aby rodina cestovala do obchodu a zpět s někým, kdo jim bude asistovat.

Komfort, díky němuž se cizí země cítí jako doma, nelze podceňovat. Drobné změny v cestovním plánu pacienta mohou rozhodnout o tom, zda se bude nadále účastnit klinických studií.